Recenze knihy Můj šéf, můj nepřítel

Pavel Beňo : Můj šéf, můj nepřítel

Pavel Beňo je psycholog s klinickou a poradenskou praxí, který se věnuje především vztahům mezi lidmi na pracovišti (tzv. organizační psychologií).

Jak již název napovídá, jedná se knihu o nevhodném chování a jednání mezi lidmi na pracovišti ať už mezi samotnými zaměstnanci, tak mezi podřízeným a jeho nadřízeným (mobbing a bossing).

Kniha se dobře čte, informace jsou podány srozumitelně a jasně, cizí a odborné názvy bývají objasněny v závorce za takovýmto slovem.
Kniha obsahuje 23 kapitol z nich každá nese svůj název, který charakterizuje konkrétní problém v ní řešený. Pod názvem kapitoly se objevuje nějaké moudro, přísloví, úryvek od známého spisovatele nebo samotného autora knihy. Na začátku každé kapitoly najdeme pár vět o jejím obsahu. Na konci kapitoly je shrnutí nejduležitějších informací a poznatků. Seznam všech kapitol na počátku velmi usnadňuje orientaci v knize.
Na konec knihy autor vložil 11 příloh, rejstřík cizích a odborných názvů seřazený podle abecedy a seznam českých, anglických, německých a italských webových stránek řešících stejná témata.
V knize je obsaženo hodně příběhů ze života, které autor nashromáždil během své letité praxe z dopisů nebo vyprávění svých pacientů, kteří šikanu na pracovišti zažili na vlastní kůži.

Hned na začátku knihy autor vysvětluje nejdůležitější pojmy ( bossing, mobbing...), které se v knize často opakují, snaží se nastínit, jak by mělo vypadat ideální pracovní prostředí a vztahy mezi pracovníky při výkonu povolání. Dodává však, že díky dnešní situaci na trhu práce, žebříčku hodnot lidí, vlastnostmi zaměstnanců, organizací firem, hierarchii a dalším aspektům je ideál pouze utopií.
Dále se zaobírá otázkou, proč se inteligentní lidé mezi sebou navzájem napadají a znepříjemňují si pobyt v práci. Tuto otázku se snaží obrazně vysvětlit na příkladech ze říše zvířat (například na hejnu slepic či stádu koní). Říká, že i mezi zvířaty existuje nějaká hierarchie, podle níž se rozdělují role, práva a povinnosti, stejně tak jako u lidí. Některá zvířata mají právo řídit zbytek skupiny, dříve se nakrmit atd. Autor však dodává, že povýšenost u lidí není stejně přirozená jako u zvířat, jelikož člověk je inteligentnější bytost, která se neřídí jen svou přirozeností a pudy. Podobnost se zvířaty máme i co se týče teritoriality. Každý si chrání své ,,území“ a nechce vpustit žádného vetřelce.

Další kapitoly se věnují pojmu agrese, agresivita, zjistíme zde, jak vůbec vzniká a co ji vyvolává, že existuje agresivita vrozená, ale také získaná, v jaké části mozku se nachází řídíci centrum pro lidské chování, proč jsou muži agresivnější něž ženy. Důležitý poznatek je, že agrese vzniká také v důsledku frustrace. Autor také píše o tzv.skupinové agresi, kdy se k šikanování připojí i člověk, který ji jinak odsuzuje nebo by jí sám nebyl schopen.

Kniha pokračuje kapitolou Čtyři vývojové fáze mobbingu, ze které se dozvídáme, že se mobbing postupně vyvíjí, kde je hranice mezi nevinným žertem a terorem, jak vůbec šikana začíná (nevyřešený konflikt), dále je zde popis situace, kdy si oběť stěžuje nadřízenému a ten to ignoruje nebo se dokonce ze strachu ze svých podřízených k teroru připojí. Na toto navazuje článek popisující, co se s obětí děje po psychické stránce, existenční problémy, které můžou nastat (ztráta práce, ovlivnění vztahu v rodině a mezi blízkými).

Část knihy je věnována specifickému druhu šikany- bossingu. Zde se rozebírají obavy, které přimějí vedoucího pracovníka k tomu, aby se dopustil nepřípustného jednání na svém podřízeném a několik typů klasických bosserů. Zdůrazňuje se také, že mnohdy se důvodem stávají osobní problémy, které s prací vůbec nesouvisí. V následujícím článku se rozebírá problém vlivu mobbingu a bossingu na činnost ve firmě. Ze statistik vyplývá, že ve firmě, která zaměstnává lidi, kteří podali tzv. vnitřní výpověď (fyzicky ve firmě pracují, do zaměstnání dochází, ale psychicky je chod firmy vůbec nezajímá, nechtějí se angažovat atd.) dochází k mnohem menším obratům, přichází tak o miliony a mnohdy to může vést k jejímu bankrotu. Autor tedy vyzdvihuje nutnost školení vedoucích pracovníků. Říká, že dobrý šéf musí splňovat určitá kritéria. Musí být profesionální (mít dostatečnou odbornost, zájem o prosperitu firmy,věnovat se své práci jak nejlépe umí) a mít autoritu (přirozenou a ne vynucenou násilím).

Ke konci knihy se objevují rady, jak se bránit případné budoucí šikaně, jak postupovat pokud se někdo na nás snaží dopouštět agresivního chování. Autor říká, že důležité je nepodlehnout, že napadená osoba se nesmí vzdát, podvolit se a nechat se tyranizovat. Jen na ní je rozhodnutí, jestli práci opustí nebo zůstane a bude bojovat. Důležité v boji je najít si spojence a vytvořit si nějakou strategii, jak postupovat. Osoby, které jsou obětí mobbingu nebo bossingu, a snaží se proti tomu něco udělat, nesmí zapomenout, že bez důkazů nikdy žádnou šikanu nedokážou. Proto je důležité schovávat si veškeré dokumenty, které by mohli vést k dopadení agresorů, zapisovat si veškeré nepříjemné situace, ke kterým došlo, a to co nejpodrobněji (datum...). Výhodou oběti je také pokud zná všechna svá práva vyplývající ze zákona (ústava, zákoník práce, trestní zákoník...).

Podle mého mínění je nejzajímavější částí knihy 11 příloh na konci.
Přílohy:
Příloha č.1- Petice za produktivní vedení a férové vztahy na pracovišti
Příloha č.2- Seznam pozitivních a negativních pocitů, které můžeme během práce zažít (jde o to nahradit negativní emoce těmi pozitivními)
Příloha č.3- Seznam jednání, které lze považovat za mobbing či bossing (s poznámkou, že toto jednání se delší dobu opakuje),
Příloha č.4- Test, který by měl člověku pomoci zjisti, jestli je skutečně obětí mobbingu.
Příloha č.5- Rady jak se chovat, jak komunikovat, jak vystupovat aby se člověk nestal snadnou obětí mobbingu
Příloha č.6- 2 příklady pracovního řádu, který má zajistit dobré mezilidské vztahy na pracovišti
Příloha č.7- Test pro vedoucího, jehož úkolem je zjistit, jestli je právě on osobou, která má vystupovat ve funkci nadřízeného
Příloha č.8- Výsledky testu ve kterém se posuzuje autorita manažera (jednou jde o sebehodnocení, podruhé o mínění jiné osoby)
Příloha č.9- Ustanovení a morální hodnoty jedné německé firmy
Příloha č.10-Kontakty na organizace řešící vztahy na pracovišti
Příloha č. 11- Právní normy ČR uplatnitelné v boji proti mobbingu


Simona Březinová